KNÍŽKY, POVÍDKY A TAK...


Pavel Dobeš udělal o narozeninách z Lucerny klub

13. ledna 2010 Recenze: Petr Mareček, MF Dnes, DVD+CD Pavel Dobeš v Lucerně

Nenápadně a bez humbuku, který je hlavnímu protagonistovi stejně cizí jako nadbíhání publiku, se na sklonku loňského roku objevilo v trafikách za padesátikorunu DVD a CD z narozeninového koncertu Pavla Dobeše. 

Královéhradecký písničkář s ostravskými kořeny si k oslavě šedesátin v dubnu zvolil nejproslulejší - a nejpropocenější - český sál, pražskou Lucernu, koncertu s hosty dal název slogan z písničky Pražce "Vždyť je jaro...". A měl vyprodáno.

Proti gustu žádný dišputát, výběr hostů byl zcela v režii oslavence, a to se kritizovat nesluší. Do sestřihu se dostali Michal Hrůza s Písní kovbojskou a Aneta Langerová s Hrůzovým duetem Stopy zahladím a Voda živá.

Langerová coby interpretka je stále nezaměnitelný originál, v kontextu písničkářství, jenž v tomto případě nelze odpárat, však zarazí textařská vata zmuchlaná do podivně nekonkrétního lyrismu, tak typického pro současnou rádiovou poprockovou produkci.

Vysoký standard si stále drží ostravské Buty s překopanou verzí hitu Jednou ráno a s působivou baladou Tisíc korun (ta je jen na DVD) i Pavlicův Hradišťan, hlavně v moravské lidové Hradišťu, Hradišťu, byť někomu čistý vokál Alice Holubové může znít až příliš andělsky.

Kolegy písničkáře na DVD zastupuje Wabi Daněk, stále svůj, uvolněný a osobní. Jeho baryton neztrácí na barvě, Daněk na něj nehřeší, a kouzlo neztrácejí i vtipný narozeninový vinš Studeňákovi i letité Fotky.

Pak už je jeviště jen Dobešovo, který od začátku nasadil nejtěžší a nejtrvanlivější kalibry Na Pranýři, Víte, vono, holky a Calveru. Mezi léty prověřený materiál krásně zapadla milostná, hašlerovsky prostá balada Brhlík a sojka ze zatím posledního alba Banány.

Z něj je také chytrá - a s prominutím - aktuální hříčka Mery, Hery a dva revolvery, přetavená v jemné reggae. Do pistolnického kupletu na jeden rým dal Dobeš svůj typický humor ("...říkám Mary koupil jsem dva revolvery/než je ale vytasím tak sama rychle řekni nejdřív který/ Mery, zobla si z bonboniéry/ pak řekla ten a bum a prásk a kocour vypad z voliery/ Ten druhý dřív než stačila si podat sklenku sherry/ prolistoval na jednu ránu šest románu od Kundery...").

Za vypravěčem, jemuž už přes třicet let sluší pokerová tvář a jako by nezúčastněný zdravý odstup, přibývají muzikanti, kytaristé Tomáš Kotrba a živelný Miloš Dvořáček, jeden z nejdůležitějších šperkařů Dobešových kupletů, bubeník Miloš Dvořáček a kontrabasista Joe After Pak, čímž vzniká suverénní kapela a jeden z nejlepších a nejenergičtějších soundů, jaký kdy Pavel Dobeš měl.

Dojde i na kytarový cirkus v Pražcích a Jarmila dokonce zní jako "trampgrass" z éry starých Greenhors. V patrně nejsilnějších písních Dobešovy kariéry Něco o lásce a O Pilníku, Svidříku, Vénovi a Hedvice se za klavírem objeví Martin Kratochvíl, s nímž písničkář nahrál svůj albový debut Skupinové foto. Zní to trochu jako snaživé rozvzpomínání dávných známých, kteří se léta nesešli, ale vyznění obou songů to nikterak neubližuje.


ZPĚT NA ČLÁNKY A ROZHOVORY